Proč ještě není postaven zátaras bránící přechodu žab přes komunikaci 3. třídy v lokalitě u rybníka Hořejšáku v Březové?

Pro začátek trochu historie… 

Žáby jsme poprvé přenášeli už v roce 2013. Tehdy došlo k markantnímu nárůstu počtu žab migrujících přes komunikaci. V předchozích letech migrovali tito obojživelníci v mnohem menším počtu. A také zde nebyl v dřívějších letech tak velký automobilový provoz, přece jen v roce 2000 při sčítání obyvatel bylo v Březové – Olešku 346 trvale hlášených obyvatel.

Na jaře 2013 došlo k opravdovému „žabímu masakru“. Iniciativa k monitoringu migrace vyšla z Ekocentra Zvoneček ve Vraném nad Vltavou. Tenkrát jsme se do akce zapojili jako čerstvá organizace ZO ČSOP (Základní organizace Českého svazu ochránců přírody). Pravidelně jsem každý večer a ráno docházela do lokality rybníka Hořejšáku a počítala přejeté žáby. Standard byl kolem sta „placatých“ kusů. V roce 2014 bylo tedy poprvé přistoupeno k postavení žabího zátarasu. Část stavebního materiálu dodal Zvoneček, ostatní jsem uhradila z vlastních zdrojů. Personálně jsme to již zajišťovali z řad přátel v Březové – Olešku. Do přenosu žab i stavění zátarasu bohužel nelze z bezpečnostních důvodů zaangažovat děti, pracuje se totiž v okolí rušné komunikace.

 

Jak zátaras vypadá?

Stavba zátarasu je poměrně komplikovaná záležitost. Trvalo nám několik sezón, než jsme propracovali metodiku stavby. Nejhojněji zastoupeným druhem obojživelníka, kterému bráníme ve vstupu na komunikaci, je ropucha obecná. Občas potkáme skokana. Vlastností ropuchy je, že pokud něco nepřeleze, tak se podhrabe. Proto zátaras musí mít část v zemi otočenou proti směru migrace a horní nadzemní část musí být skloněna, opět proti směru migrace, ropucha je totiž vynikající lezec. Dalším faktorem, který je proti nám, je vítr. Zátaras je postaven z perlinky, jiný hladký materiál by byl vhodnější, ale větrná oblast nám tento materiál nedovolí. 

Na konci zátarasu jsou umístěny sběrné nádoby, do kterých sklouznou žáby, které by zátaras obcházely. Nádoba musí být děravá, aby nezadržovala vodu, i obojživelník se může utopit. 

Zátaras se staví nejdříve na straně dál od rybníka, žáby přicházejí z pastviny a lesa pod Březovou. A po cca týdnu až dvou se staví návratový zátaras, pro ty, které již vykonaly svoji biologickou potřebu. V případě nestálého počasí žáby migrují až měsíc.  

 

My žáby nelovíme, my je jen přenášíme

Pokud máme postaveno, nastává čas sledování, oprav zátarasu a přenosu žab. 

Žáby se nečastěji pohybují ve večerních hodinách. Obvykle po 18:30 (v době migrace dochází k posunu času a žábám to je fuk) až do cca půlnoci. Další vlna přichází nad ránem. Během dne, záleží na počasí, je pohyb minimální. Přesto je třeba docházet na stanoviště pětkrát denně (v 6, 10, 15, 19 a 22 hod.). Čekající žáby se snaží zátaras přelézt nebo podhrabat. Žáby ve sběrných nádobách je třeba vyndat co nejdříve, aby nedošlo k jejich vzájemnému napadání a poleptání.

Žáby se scházejí ze širokého dalekého okolí. Některé zvládnou i kolem kilometru. Proto také mnohé zátaras minou, což se jim může stát osudným. Zábrany nejsou stoprocentní. Jak už bylo řečeno, celá migrace trvá zhruba měsíc v závislosti na počasí. A navracející se jedinci jsou nedisciplinovaní a courají, kam se jim chce, už nemají jasný cíl.

 

Pomáháme na cizím pozemku

Ve stavbě zátarasu a v péči o obojživelníky je také komplikací, že komunikace je středočeského kraje. Takže umístění značek musí být schváleno jejich pracovištěm. Dopravní značka „Chodci“ je obecní a obec vždy po dohodě s námi umístí značení. Značení „Žáby“ není v majetku obce. Omezení rychlosti je legislativně náročné (a taky všichni tušíme, že je trochu zbytečné). Jak zvládne projet mezi žábami, závisí tedy na osobní zodpovědnosti každého řidiče. Možná by si měl každý poslechnout zvuk přejeté žáby. 

Okolní pozemky jsou v soukromém vlastnictví. Rybník má několik majitelů a navíc je celý v pronájmu. Takže naše záchranářská činnost probíhá na cizím území. 

 

Proč tedy v letošním roce (2020) není postaven zátaras?

Vzhledem k situaci, ve které se nachází celý svět paralizovaný pandemií Covid-19, je v naší republice vyhlášen zákaz volného pohybu osob. A právě teď je konečně prostor pro přírodu. Uzavřením téměř všeho, kam byli lidé zvyklí docházet ve svém volném čase, a snížením frekvence cest do zaměstnání na minimum došlo k výraznému snížení hustoty dopravy na komunikaci v oblasti rybníka Hořejšáku.

Proto dejme žábám šanci! Nechme jim volný pohyb a buďme zodpovědní za svoje chování. Každý, kdo projíždí kolem rybníka, může zpomalit a prokličkovat. Případně zastavit a pár jedinců přenést: Použijte bezpečnostní vestu a na žáby rukavice. Respektujte směr, kam šla. Ona i on to dobře ví. Tento svět je především jejich území a bez nich by nám zde bylo velmi ouvej.

Kdo dočetl až sem, tomu velmi děkuji. Pokud by nám chtěl být někdo z Vás nebo Vašich přátel v budoucnu nápomocen, kontaktujte nás.

Děkuji,

Mgr. Petra Bartlová, předseda ZO ČSOP Březová - Oleško